Moje prvni setkání s Linuxem

Monkey Linux v 90. letech (gateway drug do světa bez Windows)

Byly devadesátky, já končil základku. Internet pořád jen vytáčený přes telefon, CD teprve začínaly vítězit nad disketami a Windows 95 mi právě ukázaly, že tahle cesta nebude moje. V té době jsem pošilhával po Linuxu, ale to slovo kolem mě skoro nikdo neznal – a já ani pořádně nevím, jak jsem se o něm poprvé dozvěděl. Věděl jsem jen, že je to jako Unix (velký, fenomenální, úžasný), a hlavně: je to zdarma. V devadesátkách to bylo toto zdarma, něco naprosto nepředstavitelného. Vkládal jsem do toho všechny své naděje – že mě vysvobodí, nebo aspoň ukáže nějakou alternativu k té frustraci a deziluzi, kterou jsem zažíval při každém kliknutí ve Windows 95.

Ale nebylo kde ho vzít. Nikdo ho neměl a instalace na disk počítače, který člověk (dítě) navíc sdílel s celou rodinou, vůbec nepřicházela v úvahu.

Až po čase přišly přílohy k PC magazínům – Computer, Chip a podobným. V té době byly opravdu populární. Web skoro neexistoval, blogy nebyly, digitální magazíny neexistovaly, internetové noviny nikdo nepsal. CD bylo jedno z prvních rozumných médií, na kterém se dalo šířit větší množství různorodého softwaru, a časopisy toho hojně využívaly.

V té době se objevil i Monkey Linux – linuxová distribuce, kterou si mohl kdokoli vyzkoušet bez nutnosti instalovat ji jako hlavní systém. Byla to něco jako „gateway drug“ do světa Linuxu. Používala zavaděč jádra, který spustil Linux přímo z DOSu a nahradil ho v operační paměti. Souborový systém UMSDOS pak umožnil Linuxu pracovat přímo se soubory na FAT tak, jako by šlo o nativní linuxový souborový systém.

Byl to plnohodnotný Linux. I když v té době nebylo běžné používat grafická rozhraní, Monkey umožňoval spustit X Window. Jenže softwaru, který by ho využíval, bylo málo. Pokud jste chtěli grafický program, většinou jste používali VGA/SVGA (svga-lib) a spouštěli to přímo z příkazové řádky. (Btw. krásná česká hra Koules od Hubičky – https://www.ucw.cz/~hubicka/koules/English/ – běžela právě takhle.)

Monkey byl úžasný. Umožnil mi první kroky v Linuxu, i když o nějakou výraznou práci nešlo – spíš jen experimenty a objevování. Navíc jádro systému podporovalo jen nejběžnější hardware. Pokud jste chtěli něco nestandardního, museli jste si jádro překompilovat sami. A to v době, kdy neexistovaly žádné přístupné zdroje informací, bylo opravdové husarství. Kolikrát jsem nad tím meditoval několik dní. Jen pro pořádek – v té době kernel ještě neměl loadovatelné moduly.

Vždy mě tyto věci bavily, baví mě řešit hraniční situace, a tak mě experimentování s linuxem dost bavilo. A protože byl linux od začátku koncipovaný jako síťový operační systém, velmi rychle mě přivedl k webovým serverům, dns, ftp, irc serverům a dalším síťovým službám. Protože to, co linuxu chybělo na úrovni her a klasického softwaru, vynahrazoval právě na poli daemonů a serverových služeb.
Nejvtipnějším paradoxem pak bylo, když jste měli webový server – v té době byl kromě CERN http nejrozšířenější Apache – ale neměli jste kvalitní browser. Až po čase přišel Netscape nebo konzolový Lynx.

Opravdový plnohodnotný linux jsem si mohl nainstalovat teprve až když jsem měl svůj počítač, který jsem teda paradoxně provozoval po slepu, než jsem si našetřil na první monitor :) Nicméně pak přišla CD s Red Hat 4.8 (toto číslování je ještě jiné, je to doba před tím než se z Red Hatu stal enterprise linux) a Red Hat Sarah. Vtipné pak bylo, že když se mi poškrábalo CD s instalačkou Sarah (což tuším byl Red Hat 5.0), tak jsem ze zoufalosti nabootoval verzi 4.8 a instalaci dokončil s přendáním cd na Sarah, a vše fungovalo.

Jak již jsem zmiňoval, internet byl v té době ještě v plenkách a proto jsem opravdu vítal, když vyšla krabicová verze Debian Potato kolem roku 2000. Prodávala se v běžném knihkupectví a bylo to mé první setkání s Debianem. Nejlepší na tom bylo, že součástí bylo několik CD se software klasicky main contrib nonfree a zdrojové kódy, což mi umožnilo dlouhodobě experimentovat i bez nutnosti internetu.

A dneska, když mi někdo zavolá s legacy systémem na starém Debianu nebo jiným starým serverem, který potřebuje resuscitovat, vzpomenu si na ty první CD a na tu radost, že „to běží offline“. Protože já to prožil – a pořád to umím rozchodit.

Odkazy

• ArchiveOS Monkey Linux
• Článek na root.cz o Monkey Linux
• Internet Archiv Debian Potato